UNDERDOSE - TILT
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Striktním zaměřením na okrajovou část doometalového žánru vystupuje MISTRESS OF THE DEAD již několik let z běžné domácí produkce, která se ve většině případů pohybovala a pohybuje spíše v tradičnějších intencích této hudební odnože. Třešničkou na dortu je i aura tajemna, jež ústí v minimum dostupných informací, které lze o tomto jednočlenném projektu získat.
„Buried“ je další nahrávkou v již poměrně rozsáhlé diskografii (kterou letos doplnilo demo „White Roses, White Coffin“), jež se v příznačně pomalém tempu a zahuhlaném zvuku probíjí bahnitou záhrobní atmosférou. Tři kompozice, rozprostřené do téměř hodinové stopáže, jsou poměrně příkladnou žánrovou ukázkou. „Buried“ však na rozdíl od mnoha současných představitelů extrémněji pojaté záhrobní atmosféry neklade důraz na unylý a monotematický pochodový rytmus a neustálé omílání několika riffů, ale spíše na táhlé, vzájemně se proplétající melodické motivy, nesoucí se na patřičně podladěné kytarové mase, která je doplněna dalšími zvukovými vrstvami či nástroji. Úvodní stejnojmenná skladba „Buried“ tak např. v poslední třetině ústí do akustické mezihry, jež nechává upomenout na chladný přednes Finů DOLORIAN, do ticha se rozhléhá zvuk zvonů či rozmanitých samplů. Mezi nejpůsobivější část desky však bezesporu patří prostřední „Cinerary Rain“, jejíž takřka „zasněná“ atmosféra se přelévá od poklidných akustických partů a „líbivých“ melodických linek k nárazům kytarové distorze rozpouštějící se v nekončící ozvěně. Z této části jsou rovněž nejmarkantněji cítit letmé doteky ostrovanů ESOTERIC, které sice postrádají onen charakteristicky drásající projev, takřka nekonečně se proplétající kytarové smyčky však v sobě mají něco z onoho příznačně hypnotického kouzla. Závěrečná „Vortex“ se vrací k prázdnotou se nesoucímu akustickému zvuku a striktně „záhrobnímu“ výrazu, který se opět postupně vzdouvá v distorzní spirále doplněné patřičně obhroublým vokálem, v kontextu dvou úvodních skladeb však bohužel působí poněkud nevýrazně.
MISTRESS OF THE DEAD mají rozhodně šanci zaujmout zajímavým materiálem, který na domácí scéně zejména z nedostatku konkurence patří svým způsobem k jedinečným. Je jen škoda, že se barvitost a poutavost skladeb nepodařilo udržet na celé délce alba.
"Buried" zprostředkovává další porci pohřebního doommetalového smutnění, který dokáže překvapit rozmanitostí výrazu. I přes určitou nevýraznost v závěru se však jedná o zajímavou nahrávku, která se vymyká běžné domácí produkci v tomto žánru.
7 / 10
Vlad Cristea Vales
- vše
1. Buried
2. Cinerary Rain
3. Vortex
White Roses, White Coffin (demo) (2007)
Mistress Of The Dead / Funeral Of My Soul (split) (2007)
Cryptic (2006)
Buried (2006)
Weeping Silence Of The Dead (demo) (2006)
I Know Her Face From The Tombstone (demo) (2006)
Cryptic (demo) (2006)
Mistress Of The Dead / Quercus (split) (2006)
The River Of The Quiterest Death (demo) (2005)
The Blackened Cross (demo) (2005)
Sepulchral Grief (demo) (2005)
Martyrium (demo) (2005)
Dying Alone (demo) (2005)
Buried (demo) (2005)
Beneath Funeral Flowers (demo) (2005)
Warnings From Beyond (demo) (2004)
-bez slovního hodnocení-
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Jednočlenný projekt Kanaďana Jocelyna Galipeaua už dlouho vzývá raně osmdesátkový heavy metal a v současné vlně zájmu o kovové retro může být jeho nové album zajímavým tipem, pokud ovšem snesete, že umělcův pěvecký výkon dokáže občas mírně zatahat za uši.
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.